Jdi na obsah Jdi na menu
 


Anatomie a fyziologie psa

 
Souhrn veškerých anatomických znaků tvoří exteriér psa. Vý­znamným znakem exteriéru je výška: pod 35 cm - malý pes, 35 až 50 cm - střední pes a nad 50 cm - velký pes. Dalším exteriérovým znakem je formát psa, který může být buď čtvercový nebo obdélníkový.
 
Tělo psa dělíme na 3 části:
1.     přední část: hlava, krk, přední část hrudníku a přední
       končetiny;
2.    střední část: hrudník a břicho;
3.    zadní část: záď, zadní končetiny a ocas.
 
Základem pohybové aktivity jsou tři složky: kostra, svalová a nervová soustava. Zdrojem kynetické energie jsou svaly, kterým dodávají impulzy nervy. Z celkové energie spotřebovává pes asi 35-40 % k pohybu, ostatní energie slouží k udržení teploty. Energické náročnosti pohybu přizpůsobil pes i svůj rytmus - téměř 18 hodin denně prospí.
 
 
Pohybová soustava
Pohybovou soustavu psa tvoří kostra a svaly. Kostra je složena z 27l-282 kostí, které jsou navzájem spojeny švy, vazy nebo klouby. Kostra je pevná, pružná a je oporou jednotlivých částí těla. Osou kostry je páteř, která tvoří závěsný systém pro ostatní části kostry. Celá kostra psa je složena ze 7krčních obratlů (první obratel umožňu­je pohyb hlavou nahoru a dolů), 13 hrudních, 7 bederních, 3 křížo­vých a 20-23 ocasních obratlů. Kanálkem uvnitř obratlů probíhá mícha. Pes má 13 párů žeber, které spolu s hrudní kostí vytvářejí hrudník, který potom chrání srdce a plíce. Lebka tvoří dutinu lebeční, ve které je uložen mozek.
 
  Svalová soustava
            Svalová soustava je pro psa zdrojem pohybu. Svaly mají různý tvar, na kosti jsou upnuty pomocí šlach a jejich schopností je pružnost (zkracování a natahování). Svalová tkáň se u psa snadno unaví, proto psi obyčejně po každé větší námaze odpočívají.
 
 
Nervová soustava
Nervová soustava propojuje celý organismus s vnějším prostředím, koordinuje vzájemné vztahy a funkce jednotlivých orgánů a spojuje vše v jediný celek. Nervová soustava má tři části: centrální soustavu (mozek, mozeček, mícha), vegetativní soustavu (reguluje činnost vnitřních orgánů a udržuje stabilitu organismu) a periferní soustavu ( spojuje centrum s okrajovými částmi těla).
Centrální nervová soustava přijímá podněty z okolního prostředí pomocí pěti smyslů – zraku, čichu, sluchu, hmatu a chuti.
 
Zrak - oko psa ( základní orgán zraku ) je chráněno horním, dolním a tzv. třetím víčkem (tj. narůžovělá spojivková blána), ochrannou funkci mají i slzy. Pes má oko slabší než člověk, ale díky jeho odlišné stavbě vidí velmi dobře v šeru ( 3x lépe než člověk ). Pes velmi dobře pozoruje, pohyb rozezná až na vzdálenost 500 – 700 metrů.
 Sluch – ucho psa dělíme na vnější, střední a vnitřní. Vnější ucho je tvořeno ušním boltcem a zvukovodem, kde mazové žlázy produkují ušní maz. Od středního ucha je děleno bubínkem, který chvěním předává zvuk sluchovým kůstkám a zvuk se potom nese do vnitřního ucha. Touto částí je přenesen dále sluchovým nervem do mozku. Sluch psa je daleko vyvinutější, než sluch člověka. Pes slyší 5 – 6x lépe než člověk a dokáže vnímat zvuky v takových kmitočtech, které již člověk nevnímá. Na tomto principu funguje přivolání psa vysokofrekvenčními píšťalkami.
 
Čich – centrum je uloženo v dutině nosní, kde jsou zároveň dvě skořepiny (horní – je pokryta čichovou sliznicí, a dolní – je pokryta dechovou sliznicí a zvlhčuje). V nosní dutině je také uloženo tzv. větřící ústrojí, kterým pes intenzivně nasává pach. Čich je nejdůležitějším smyslem psa. A jeho čichové schopnosti jsou pro člověka těžko uvěřitelné. Pes má také silně vyvinutou pachovou paměť, která je využívána při záchranářských pracích, vyhledávání drog, úniku plynu apod. Výkon psa ale ovlivňují i např. počasí, nachlazení, únava, teplota atd., proto pachový výcvik psa není jednoduchou záležitostí.
 
Chuť – chuťovým orgánem je jazyk, který je pokrytý chuťovými pohárky. Postupně již bylo dokázáno, že chuťové ústrojí psa je citlivé a má velký význam zároveň pro zažívání.
 
Hmat - hmatem jsou vnímány podněty celého těla (např. tlak, bolest, chlad, svědivost) a vše probíhá pomocí kožního smyslového ústrojí. Kůže - pokrývá většinu těla psa a chrání ho proti vnějšímu prostředí. Skládá se z pokožky, škáry a podkoží. Jsou v ní umístěny aromatické a mazové žlázy. Známe tři druhy ochlupení: srst krycí, hustší podsadu a chlupy hmatové. Ke kožním útvarům patří také nášlapové polštářky, které jsou silně zrohovatělé a z kterých vyrůstají drápy.
 
Dýchací soustava
Dýchací soustava zabezpečuje psovi příjem nezbytného kyslíku a zároveň vylučování oxidu uhličitého. Je složena z dutiny nosní, hrtanu (zde jsou umístěny hlasivky), průdušnice (rozdělené dále na dvě průdušky), které vnikají do plic. Plíce jsou uloženy v dutině hrudní, kde je neustálý podtlak.
 
        Oběhová soustava
Pomocí krevního oběhu se organismus psa zásobuje živinami a zároveň se zbavuje škodlivin. Celý oběh probíhá pomocí krve, která tvoří 5-8 % hmotnosti psa. Nejdůležitějším orgánem oběhové sousta­vy je srdce, mohutný dutý sval pracující jako pumpa, který je uložen na levé straně dutiny hrudní. Oběh krve je rozdělen na velký (krev proudí do celého organismu) a malý oběh (krev proudí do plic a zpět).
 
        Trávicí soustava
Úkolem trávicí soustavy je přizpůsobit a zpracovat potravu psa tak, aby ji organismus mohl vstřebat a využívat. Je složena z dutiny ústní, na kterou navazuje hltan. Odtud je potrava polknuta do jícnu. Ten prochází krkem a dutinou hrudní a za bránicí se vnořuje do žaludku. Zde dochází za pomoci žaludečních šťáv k trávení potravy a její jednotlivé pro tělo využitelné složky se vstřebávají ve střevech. Pro psa nestravitelné součásti potravy procházejí střevem až do konečníku, kde se hromadí a při kálení opouští tělo. Po stranách konečníku jsou anální žlázy vylučující sekret, který je součástí indi­viduálního pachu psa. V dutině břišní se dále nachází játra působící jako krevní filtr a produkující žluč, nutnou k trávicím pochodům. Dále je zde umístěna slinivka břišní, která reguluje hladinu cukru psa v krvi.
 
        Močové a pohlavní ústrojí
Močová soustava slouží k vyměšování tekutin a odvodu jedovatých zplodin látkové výměny. Hlavním orgánem jsou ledviny (párový orgán), které filtrují tekutiny, a odváděné škodlivé látky ve formě moči dále putují močovody do močového měchýře.
Pohlavní ústrojí se dělí na samčí a samičí a jeho hlavní funkcí je reprodukce druhu. Samčí pohlavní ústrojí tvoří varlata (párové žlázy, ve kterých se tvoří spermie), ke kterým těsně přiléhají nadvarlata (zde se spermie hromadí). Varlata se u štěňat vyvíjejí v dutině břišní a sestupují tříselnými kanálky do šourku. Pokud k tomuto sestoupení nedojde, vzniká vada (tzv. kryptorchismus), která vylučuje psy z chovu. Pokračováním nadvarlete jsou chámovody ústící do močové trubice, která prochází pyjem. Topořivé těleso uvnitř pyje způsobuje zduření, které umožňuje svázání psa s fenou. Samičí pohlavní ústrojí je tvořeno vaječníky (párový orgán), kde dochází k dozrání vajíček. Ta se po dozrání uvolňují a padají do horní nálevkovitě rozšířené části vejcovodu umístěné v bezprostřední blízkosti vaječníku a vejcovodem putují do dělohy. Ta je vystlána sliznicí a ústí do pochvy, která je zakončena poševním vchodem. Zevní orgán nazýváme vulva.
 

 

POPIS PSA

 

 Vyňatek z knihy "Retrívři" autorů Jana Kubeše a Františka Kordy