Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

Dysplazie loketního kloubu

 

 Dysplazie loketního kloubu je souhrnné označení několika nemocí vedoucích k poruchám souběžnosti kloubních ploch pažní, vřetenní a loketní kosti.

 
Příčiny tohoto vývojového onemocnění skeletu jsou genetické spolu s vlivem vnějších faktorů jako je rychlý růst v období dospívání, zvýšená tělesná hmotnost, nadměrné fyzické zatížení nebo předávkování vápníkem ve stravě. Vyskytuje se nejčastěji u štěňat středních a velkých plemen psů ve stáří 3 až 7 měsíců.
 
Mezi formy DLK řadíme nestejnoměrný růst předloketních kostí, ulomení korunkového výběžku na vnitřní straně loketní kosti (fragmentovaný procesus koronoideus), nespojení háčkového výběžku s loketní kostí (izolovaný procesus ankoneus) a osteochondróza vnitřního kondylu pažní kosti. Jednotlivá onemocnění se mohou vyskytovat samostatně nebo může dojít i k jejich kombinaci.
 
DLK obecně vede k postupnému rozvoji sekundárních artrotických změn v loketním kloubu a to i po chirurgické terapii, která však postup degenerativních změn výrazně zpomalí.
Operativní řešení, které je možné provádět artroskopicky nebo klasickým rozříznutím kloubu, spočívá ve vyjmutí volného tělíska z kloubu nebo korekci růstu předloketních kostí. Nedílnou součástí péče o psa s DLK jsou chovatelská opatření spočívající v udržení optimální tělesné hmotnosti, omezení tělesné aktivity, rehabilitaci, podávání přípravků s chondroprotektivním účinkem nebo případně aplikace protizánětlivých léků.
 

Vyšetření DLK není u labradorů povinné, ale lze doporučit jeho provedení a vyhodnocení současně s vyšetřením DKK.